ZDROJ.
Naše produkty pro dyslexii. Ruční skenery Scanmarker (raj-elektra.cz)
Simona ProcházkováVeronika Matějková13. 10. 2021
Istock
V minulosti byly tyto děti považovány za hloupé, líné nebo neschopné. Dnes ale víme, že děti s vývojovými poruchami učení si své potíže samy nezavinily a že se mohou pochlubit minimálně průměrnou, často však dokonce nadprůměrnou inteligencí. Co znamená mít doma dyslektika nebo dysgrafika? A jak mu pomoci s učením?
[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Dysgrafie, dyslexie, dysortografie nebo třeba dyskalkulie nejsou žádné výmysly přepečlivých rodičů nebo méně zdatných či lenivých dětí, ale jsou to oficiálně uznávané vývojové poruchy učení, o kterých odborníci vědí již přibližně sto let. Zatím je umíme pojmenovat, diagnostikovat a do jisté míry i kompenzovat, nedovedeme je však léčit nebo jim předejít.
00:00
00:10
Zčásti jsou totiž způsobeny geneticky a zčásti se na jejich vzniku mohou podílet další faktory jako lehké poškození mozku nebo nervové soustavy, nedostatečná spolupráce obou mozkových hemisfér, komplikace v těhotenství, těžký porod či přeučené leváctví. Chlapci přitom trpí vývojovými poruchami učení významně častěji než dívky.
Být dyslektikem přitom není žádná ostuda, vždyť touto poruchou trpěla či trpí i nejedna významná osobnost světové vědy, kultury nebo politiky – například Alexander Graham Bell, Thomas Edison, Albert Einstein, Winston Churchill, John Lennon, Agatha Christie, Orlando Bloom, Tom Cruise nebo třeba Keanu Reeves. Takže možná i z vašeho synka, který vás právě teď přivádí k šílenství tím, že si plete písmena nebo nezarecituje ani jednoduchou říkanku, bude jednou slavný vědec, spisovatel či filmová hvězda.
Což ostatně potvrzují i psychologové, kteří konstatují, že mnoho dyslektických dětí je nadáno vyšší inteligencí a v dospělosti nachází uplatnění v umění či ve vědě, kde mohou využít nejen svoji kreativitu, ale i technické znalosti.
PŘEDŠKOLÁK
Přestože jsou tyto problémy nejčastěji spojovány s prvními roky školní docházky, můžeme coby pozorní rodiče zaznamenat určité indicie, že něco není v pořádku, už v době, kdy naše dítě navštěvuje mateřskou školku nebo ještě chvíli před tím.
Podle speciální pedagožky Olgy Zelinkové, která je také autorkou knížky Dyslexie v předškolním věku (Portál), je vhodné všímat si toho, co dítě umí, resp. neumí, jak se chová a s čím má potíže.
Na to, že by se u něj v budoucnosti mohla projevit některá z vývojových poruch učení, podle ní ukazuje například opožděný vývoj řeči, menší slovní zásoba, problémy s rýmováním či čtením říkanek, potíže se zapamatováním informací, nesoustředěnost, podrážděnost či vyhýbání se některým aktivitám či kontaktům s vrstevníky.
„Bylo mi divné, že můj syn Péťa nápadně málo mluví – ještě ve třech letech, kdy šel do školky, řekl sotva: máma, táta, auto, ahoj a pár dalších slov,” říká třiatřicetiletá maminka Věra. „Paní učitelka ve školce mi doporučila návštěvu speciální pedagožky a ta mě upozornila na to, že Péťa možná bude mít vývojovou poruchu učení. Absolvovali jsme různá vyšetření, takže se nakonec zjistilo, že je dyslektik i dysgrafik. Pod vedením paní doktorky jsme pravidelně cvičili, takže jeho nástup do školy nebyl zdaleka tak dramatický, jak jsem slyšela od jiných maminek. Teď je ve třetí třídě a výsledky má velmi pěkné. Znamenalo to ovšem hodně se mu věnovat, hodně mu odpustit a ještě víc chválit...”
ŠKOLÁK
Také nešikovnost při kreslení, neschopnost vytleskat rytmus slova či rozlišit slabiky ukazují na možnou přítomnost vývojové vady učení. Pokud ovšem něco takového u svého potomka pozorujete, pak nepropadejte panice, ale začněte jednat a poraďte se jako Věra se zkušenými pedagogy nebo navštivte pedagogicko psychologickou poradnu v místě vašeho bydliště.
Výzkumy prokázaly, že pokud se s řešením problému začne včas, má dítě reálnou šanci obstát v konkurenci ostatních dětí, jež podobnou poruchou netrpí, a bez stresů a pádů absolvovat celou školní docházku, ba dokonce úspěšně vystudovat třeba i vysokou školu.
Je však důležité, aby bylo alespoň ze začátku školní docházky pod vedením zkušeného speciálního pedagoga a aby i jeho třídní učitelka měla zkušenosti a zájem pracovat s dětmi, které „nestíhají” běžný režim výuky.
Přitom je potřeba si uvědomit, že kromě odborného vedení a pravidelného „cvičení” potřebuje vaše dítě také lásku, pochopení a povzbuzení, nikoli netrpělivost či kritické srovnávání s ostatními.
DÍTĚ JE NA SVĚTĚ
Komentáre
Diskusia je prázdna.